Historie obce

Obec rozkládající se na Libotovském hřbetu se dělila na Hřibojedy, Malé Hřibojedy a Hvězdu.

Nedaleko obce se nacházela řada lomů, ve kterých byl těžen pískovec, byl zde prováděn i archeologický výzkum mesolitického tábořiště. Spodní vody prorážely na mnoha místech na povrch a vytvářely četné studánky – vítaný zdroj pitné vody pro místní obyvatele. Řada potůčku tak napájela i dva hřibojedské rybníky.

Hřibojedy jsou poprvé připomínány v roce 1398. V roce 1539 se majitelem stal Adam Zilwar, pán žirečského panství. Rod Zilwarů se však připojil ke stavovskému povstání, proto mu po bitvě na Bílé hoře, jako trest za tuto účast bylo panství zkonfiskováno. Bez vědomí císaře (který jej chtěl dát jezuitům), bylo pak panství prodáno Marii Magdaléně Trčkové. Ta je odkázala svému synovi Adamovi, císařskému generálovi Valdštej-nova vojska. Tam se také Adam Trčka zúčastnil proticísařského spiknutí, panství tedy bylo zkonfiskováno
i rodu Trčků a v roce 1652 věnováno jezuitům. Dne 10. září 1773 byl jezuitský řád zrušen, poté spravovala Hřibojedy (jako součást žirečského panství) Státní pozemková správa.

V roce 1825 koupil majetek v dražbě nový majitel Martin Wagner se svoji chotí Klárou. Po svých rodičích zdědil Hřibojedy Jindřich Wagner, který je v roce 1888 prodal průmyslníku Josefu Erichovi z Jaroměře. Po něm zdědil panství jeho syn Josef. Po roce 1850 náležely Hřibojedy do soudního okresu Dvůr králové n/L.

Obci se nevyhnuly válečné události. V roce 1813 přes ni táhli pruští vojáci (účastníci napoleonských válek)
a při prusko-rakouské válce v roce 1866 byla obec střídavě v moci Rakušanů a Prusů. Je zde také z této doby památník padlých vojáků.

Až do roku 1874 neměly Hřibojedy vlastní školu. V roce 1874 byla v obci pro německé děti založena jednotřídní německá škola.

V roce 1930 byl založen odbor Národní jednoty severočeské, byl zde také Sbor dobrovolných hasičů německá knihovna, Kulturverband a Raiffeisenka.

V roce 1945 kdy došlo k odsunu němců začalo osídlování Hřibojed. Přistěhovali se sem lidé od Semil i jiných částí země, ale také několik Volyňských Čechů. V roce 1958 zde bylo utvořeno družstvo, které se v roce 1975 sloučilo z družstvem Hvězda Hubenec.

Od roku 1953 Paní Zdeňka Dlouhá vedla při místní lidové knihovně dramatický kroužek Pampelišky. Byla oceněna vyznamenáním na Pražském hradě. Byl založen SDH pod vedením pana Josefa Plška a Jana Dlouhého st., který pracuje s menšími přestávkami dodnes.